… každopádně poslední tak medializované. Tento ročník #Mondial2018 láme rekordy v mnoha oblastech, například ve výši vysílacích práv, sledovanosti nebo počtu sázek, takže je legitimní položit si otázku, zda je tento vývoj dlouhodobě udržitelný. Bude tento růst pokračovat, nebo jsme svědky fenoménu bubliny?
Nejsme první, kdo upozorňuje na možnost spekulativní bubliny kolem profesionálního fotbalu; ta otázka se vrací téměř automaticky pokaždé, když padne nová symbolická hranice: přestup Neymara za více než 200 mil. €, televizní práva Ligue 1 za více než 1 mld. € atd. Je snadné hrát si na proroky, když nám dává za pravdu sama příroda: žádný inflační jev nemůže růst do nekonečna. Skutečná otázka zní, jaké kritické velikosti může fotbalový svět dosáhnout a kdy by došlo k imploze. Tento článek odpověď neobsahuje. Nejsme ekonomové ani věštci, ale denně pracujeme na tom, abychom pochopili, jak bude fotbal zítřka vypadat, a nejspíš nebude vypadat tak, jak by ho chtěla nasměrovat tradiční média.
Fotbal lze popsat jako tvora na půl cesty mezi hrou a podívanou. Mistrovství světa, jak ho prožíváme, by pak byla hypertrofie té druhé stránky. Abychom ho rozebrali, je tedy namístě vést paralely s jinými podívanými; vezměme film a hudbu.
Obě tyto oblasti v posledních letech otřásl příchod YouTube, který vynáší na světlo umělce z lidu, kteří doslova kradou slávu dřívějším hvězdám. I tady se sociologové mnohem povolanější než my pokusili jev vysvětlit, ale jeden mechanismus stojí za pozornost: každá generace potřebuje mít své vlastní ikony, které jí jsou podobné a patří jí. Je tedy jedno, jestli má Norman víc, nebo míň talentu než Gérard Depardieu, dokud se s ním každý millennial ztotožňuje. Stejné schéma platí v hudebním průmyslu, umělce ti necháváme na výběr. Zpátky k fotbalu: Depardieu je Neymar, obrovská hvězda staré školy. Polož si, vášnivý čtenáři fotbalu, otázku, co všechno tě s tím Brazilcem spojuje, a pochopíš, že co se týče „zastoupení“, jde to udělat lépe. Fotbalový průmysl dál financuje velké superprodukce a nebere v úvahu, že publikum teď chce jinou podívanou. Někdo by řekl, že mladí chtějí storytelling. Fotbal podle jejich definice.
Smál jsem se, když mi před necelými 10 lety kamarád navrhl, abychom se místo zápasu Ligy mistrů dívali, jak ho na Playstationu simuluje videohra FIFA. Dnes takové zápasy denně sleduje desítky tisíc lidí, zejména na platformě Twitch. To už teď stačí k tomu, aby některé kluby Ligue 1 záviděly. My ale mezi fotbalem, jak ho známe, a jeho videoherní verzí žádnou konkurenci nevidíme, protože oba patří do jedné velké rodiny: her. Jejich úspěch tedy zásadně souvisí s potěšením, které přinášejí svým hráčům. Průmysl videoher přitom dělá maximum pro to, aby vytvářel zážitky šité hráčům na míru, stále zábavnější a návykovější. Proč by se totéž nemělo dělat pro verzi na trávníku? No a přesně to děláme my ze společnosti Footbar, snažíme se vytvořit nový zážitek kolem našeho oblíbeného sportu, přizpůsobený potřebám naší generace a využívající to nejlepší z dnešních technologií.
Prvním krokem bylo navrhnout technické řešení, které umožní hodnotit výkon hráčů. U videohry je to jednoduché: hraješ proti umělé inteligenci, která ti řekne, jestli jsi byl dobrý, nebo špatný. U fotbalu se hraje hlavně s kamarády a o tom, jestli si zasloužíš zlatý míč, nebo olověný míč, rozhoduje kolektivní inteligence. Museli jsme proto natrénovat umělou inteligenci, aby tento úsudek napodobila. Za tímto účelem jsme vybavili hráče Trackerem na lýtku, Footbar Trackerem, a nahráli tisíce hodin zápasů, zejména v centrech malého fotbalu 5 na 5. Naše AI se rychle naučila rozpoznávat jednoduché pohyby, jako je běh, přihrávka, střela a podobně, a dál ji denně trénujeme s ambicí, aby brzy dokázala posoudit celkový výkon hráče stejně dobře jako Pierre Ménès. Pak bude moct každý veřejně předvést svůj talent a získat uznání svých vrstevníků po celém světě. Nová generace má tedy konečně nástroj, který jí umožní vytvořit si vlastní ikonu, a možná budeš právě ty. Zajdi do nejbližšího centra malého fotbalu 5 na 5 a požádej o svůj Tracker Footbar!
